Dostavba 4. kvadrantu Vítězného náměstí

Vítězné náměstí a jeho okolí bylo koncipováno jako monumentální reprezentativní prostor. Jako symbol hrdosti a síly nově vznikající demokracie. Během 20. století na sebe demokracie nechávala dlouho čekat, a tak i místo trpělivě čekalo na své dokončení. V dnešním stavu je toto území chápáno spíš jako rozsáhlá dopravní křižovatka, než jako původně zamýšlený symbol.

Autoři: Pavel Hnilička Architects+Planners + Baumschlager Eberle Architects
Spolupráce: Pavel Hnilička, Jan Hřebíček, Jindřich Blaha, Hugo Herrera Pianno, Christoph Maroske, Matus Sceranka
Krajinářští architekti: Steiner a Malíková krajinářští architekti
Dopravní řešení: Josef Filip (Projekce dopravní)
Projekt: Mezinárodní architektonická soutěž - umístění v TOP 5
Klient: Fourth Quadrant (Penta, Sekyra Group, Kaprain) a Vysoká škola chemickotechnologická (VŠCHT)
Řešené území 3 000 m²

Náš návrh respektuje původní masterplan, místní obyvatelé a jejich vztah k tomuto místu nás však inspirují jít dál, než jen k pouhému naplnění stoletého plánu. Stavíme na urbánních kvalitách navazujících rezidenčních čtvrtí a na špičkové dopravní obslouženosti. Navrhujeme otevřít jinak pevné uliční fronty a zachovat tak veřejnosti přístup do všech navrhovaných urbánních prostor.

Naší vizí je dokončit blokovou urbanistickou strukturu Dejvic a zároveň vytvořit nové živé prostory pro veřejnost uvnitř dvorů. Vdechnout tak život dvěma blokům, které mají příležitost stát se novými společenskými, kulturními a obchodními plícemi Prahy 6. Navazujeme na velkorysý koncept Engelova zeleného pásu a pro Dejvice tolik typických zelených vnitrobloků a uličních stromořadí.

Náš návrh otevírá vnitrobloky lidem. Stávají se veřejným prostorem. Západnímu vnitrobloku dominuje aktivní parter s obchody, restauracemi, pivovarem. Navrhovaným rastrem stromů v mlatu nabízíme společenskému a pouličnímu životu další otevřený kreativní prostor. Vnitroblok je bez bariér, všemi směry průchozí.

Hlavní osu, ulici Technickou, důležité urbanistické a vizuální propojení Vítězného náměstí s univerzitou, podtrhuje rozšiřující se alej z platanů, přerušená v místě vstupu do metra. Otevřený prostor s odstupem od dopravního ruchu se stává místem pro pořádání nejrůznějších společenských a kulturních akcí a konání oblíbených farmářských trhů.

Celý komplex velmi citlivě reaguje na okolní výšky v území stupňovitým uspořádáním hmot v rámci jednotných bloků, navíc pak v přízemí výškově reagujeme v samotných obchodních jednotkách další úrovní výškového členění. Monumentální fasády do Vítězného náměstí jsou soudobou adaptací původního Engelova návrhu.

Do bočních ulic stavíme solidní městské fasády s odkazem na Pražské architektonické styly z počátku 20. století. Výrazná sochařská hmota dělá z univerzity jasnou dominantu a šperk celé kompozice. Silná forma je obléknuta do jednoduché rastrové fasády s rafinovaným detailem. Myšlenka rozbití monumentality a zabydlení rezidenčního dvora je ztvárněna rozehranými formami podélných balkónů.