Dostavba 4. kvadrantu Vítězného náměstí
Vítězné náměstí a jeho okolí bylo koncipováno jako monumentální reprezentativní prostor. Jako symbol hrdosti a síly nově vznikající demokracie. Během 20. století na sebe demokracie nechávala dlouho čekat, a tak i místo trpělivě čekalo na své dokončení. V dnešním stavu je toto území chápáno spíš jako rozsáhlá dopravní křižovatka, než jako původně zamýšlený symbol.
| Autoři: | Pavel Hnilička Architects+Planners + Baumschlager Eberle Architects |
| Spolupráce: | Pavel Hnilička, Jan Hřebíček, Jindřich Blaha, Hugo Herrera Pianno, Christoph Maroske, Matus Sceranka |
| Krajinářští architekti: | Steiner a Malíková krajinářští architekti |
| Dopravní řešení: | Josef Filip (Projekce dopravní) |
| Projekt: | Mezinárodní architektonická soutěž - umístění v TOP 5 |
| Klient: | Fourth Quadrant (Penta, Sekyra Group, Kaprain) a Vysoká škola chemickotechnologická (VŠCHT) |
| Řešené území | 3 000 m² |
Náš návrh respektuje původní masterplan, místní obyvatelé a jejich vztah k tomuto místu nás však inspirují jít dál, než jen k pouhému naplnění stoletého plánu. Stavíme na urbánních kvalitách navazujících rezidenčních čtvrtí a na špičkové dopravní obslouženosti. Navrhujeme otevřít jinak pevné uliční fronty a zachovat tak veřejnosti přístup do všech navrhovaných urbánních prostor.
Naší vizí je dokončit blokovou urbanistickou strukturu Dejvic a zároveň vytvořit nové živé prostory pro veřejnost uvnitř dvorů. Vdechnout tak život dvěma blokům, které mají příležitost stát se novými společenskými, kulturními a obchodními plícemi Prahy 6. Navazujeme na velkorysý koncept Engelova zeleného pásu a pro Dejvice tolik typických zelených vnitrobloků a uličních stromořadí.
Náš návrh otevírá vnitrobloky lidem. Stávají se veřejným prostorem. Západnímu vnitrobloku dominuje aktivní parter s obchody, restauracemi, pivovarem. Navrhovaným rastrem stromů v mlatu nabízíme společenskému a pouličnímu životu další otevřený kreativní prostor. Vnitroblok je bez bariér, všemi směry průchozí.
Hlavní osu, ulici Technickou, důležité urbanistické a vizuální propojení Vítězného náměstí s univerzitou, podtrhuje rozšiřující se alej z platanů, přerušená v místě vstupu do metra. Otevřený prostor s odstupem od dopravního ruchu se stává místem pro pořádání nejrůznějších společenských a kulturních akcí a konání oblíbených farmářských trhů.
Celý komplex velmi citlivě reaguje na okolní výšky v území stupňovitým uspořádáním hmot v rámci jednotných bloků, navíc pak v přízemí výškově reagujeme v samotných obchodních jednotkách další úrovní výškového členění. Monumentální fasády do Vítězného náměstí jsou soudobou adaptací původního Engelova návrhu.
Do bočních ulic stavíme solidní městské fasády s odkazem na Pražské architektonické styly z počátku 20. století. Výrazná sochařská hmota dělá z univerzity jasnou dominantu a šperk celé kompozice. Silná forma je obléknuta do jednoduché rastrové fasády s rafinovaným detailem. Myšlenka rozbití monumentality a zabydlení rezidenčního dvora je ztvárněna rozehranými formami podélných balkónů.
