Nová centrála České spořitelny na pražském Smíchově

Brownfield u Smíchovského nádraží navazuje na urbanistickou strukturu Smíchova, charakteristickou blokovou zástavbu. Citlivě navazuje na rezidenční část severní část Smíchov City s propojením na stávající uliční síť.  Na severu je od severní části rozvojové lokality, která bude určena především pro bydlení, oddělený dvěma rozsáhlými parky. Nově navržená zástavba kampusu České Spořitelny (Smíchov city – jih) sice pečlivě navazuje na fragmenty okolní uliční struktury, přesto svým uspořádáním a odloučením vytváří samostatnou enklávu, která má své vazby na okolí spíše vzdálené. Kromě budovy nové školy na severu a nové budovy na Radlické ulici nikde nedochází k těsné prostorové vazbě na okolní stavby.

Základní výškovou úroveň nové zástavby tvoří jedno až dvoupodlažní soklová část s obchody a službami a šest nadzemních kancelářských podlaží. Základní výšková úroveň se lokálně doplňuje podzemními patry, které vycházejí z daného výškového rozdílu stavebního pozemku mezi ulicí Radlická a kolejištěm a dále lokálními proměnami siluety, o dvě až tři nadzemní podlaží. Výjimku tvoří věž České Spořitelny o celkových 10 nadzemních podlažích, která vytváří lokální dominantu celému kampusu. Zástavba kampusu České Spořitelny vhodně doplňuje stávající urbanistickou strukturu a zapadá do panoramatu města. Kampus je orientován podélně s vltavskou kotlinou, a proto bude pohled z Pražské památkové rezervace eliminován. Z pohledu od východu dostane kampus do pozadí Paví vrch, který jakoukoli zástavbu výrazně převyšuje a vytváří tak zelenou kulisu v pozadí. V kombinaci s parkově upravenými střechami na všech podlažích se pohledově jednotlivé stavby oddělí. Například zahrada nad lobby České Spořitelny v úrovni nad druhým nadzemním podlažím, bude vytvářet výraznou parkově upravenou plochu, která přesahuje jedno z křídel domu a pozorovatel tak bude vnímat odděleně část soklu (lobby) a část staveb nad horním parkem.

Vzhledem k úzkému stavebnímu pozemku kampusu se bloková struktura lokálně mění na hybridní, tzn. jednotlivé stavební bloky nemají zastavěné dvory po celé výšce kolem dokola, ale otevírají se kvůli dennímu světlu a výhledu. V řešeném území se tak nevyskytuje pouze jedna výška, ale výšky staveb jsou navzájem rozdílné a namísto monolitické siluety se nabízí zajímavější vizuální pohled. Vůči ulici Radlická domy vytváří jasnou a pevnou uliční čáru a pomocí dvou řad stromů dotvářejí městský bulvár, zatímco směrem k řece Vltavě se objemy rozpadají do více tvarů a tím vytvářejí měkčí hranici rozehraných světel a stínů pro dálkové pohledy.

Kampus České spořitelny CSHQ se skládá ze čtyř dílčích objektů CS-A, CS-B, CS-C, CS-D přístupných z velké společné haly umístěné v 1PP a společných propojených podzemních podlaží. Dvě z budov mají vnitřní dvůr. Další dvě budovy jsou otevřené směrem na východ a mají velké terasy se zelení a výhledem na Vyšehrad. Každá kancelářská budova může mít vlastní přístup z veřejného prostoru a fungovat samostatně. Každé podlaží je vždy obsluhováno dvěma jádry. Uspořádání je založeno na městském bloku s jednou otevřenou stranou.

Fasády objektů jsou navrženy s ohledem na tradiční členění s pravidelným vertikálním rytmem, reprezentovaný střídáním oken a pilastru, a horizontálním dělením patrovými římsami. Noblesní architektonický výraz podnože objektu A, B, jeho piano nobile, je podpořen dvoupatrovým loubím, otevřeným do pěšího bulváru. Výrazně plastické řešení fasád podporuje jednak jejich odkaz k architektonické tradici, vyjádřenou zde v soudobých materiálech, za druhé pak rozšiřuje škálu technických řešení k ochraně a stabilizaci vnitřního prostředí při významně proměnných vnějších klimatických podmínkách. Povrchové materiálové řešení fasád je uvažováno z vysoce trvanlivých a kvalitních materiálů, např. kámen, vysoce hodnotné betony, hliník, nerezová ocel a nízkoemisivní zasklení.