Územní studie Tuchoměřice – Kněžívka

1. DVĚ SÍDLA, DVA CHARAKTERY V současnosti je Kněžívka administrativně součástí obce Tuchoměřice, historicky se jedná o dvě různá, ačkoliv vzájemně silně propojená, sídla. Dodnes je patrný jejich rozdílný charakter. Při vzájemném srovnání jsou Tuchoměřice rozsáhlou obcí, vystupující vysoko nad údolí Únětického potoka. V Tuchoměřicích se nacházejí výrazné stavby a instituce jako klášter, ZŠ, MŠ, obecní úřad a množství další občanské vybavenosti. Kněžívka si naopak zachovala charakter malé vesnice o několika desítkách staveb, skryté v údolí potoka. Cílem studie je podpora tohoto venkovského charakteru při zachování přirozených vazeb mezi oběma sídly.

2. DEFINICE ROZHRANÍ SÍDLA A KRAJINY Významnou hodnotou Kněžívky je její přirozené zasazení do krajiny. Územní studie si dala za cíl tento potenciál dále rozvinout, navrhuje podpořit tradiční prvky, jakými jsou záhumenní cesty se stromořadím či sadové úpravy. Cílem je, aby vzniklo srozumitelné rozhraní podporující venkovský charakter sídla i biodiverzitu krajiny.

3. POTOČNÍ CESTA JAKO PROPOJUJÍCÍ PRVEK Únětický potok v současné době není začleněn do veřejného prostoru obce, plní pouze roli liniové bariéry. V rámci revitalizace potoka bude vytvořena cesta kopírující přirozené meandry překlenující nerovnosti svažitých břehů a doplňující znepřístupněná místa. Nové lávky a pobytové plochy promění stávající bariéru na prostupnou a atraktivní část veřejného prostoru.

4. PARNÍ MLÝNY Významným prvkem v urbanismu Kněžívky je areál bývalých parních mlýnů, zejména potom samotná historická budova mlýna. Čtyřpodlažní stavba specifického architektonického řešení je zásadním orientačním a kompozičním bodem sídla. Jedním z cílů studie je podpoření této hodnoty.

5. STRUKTURA ULIČNÍ SÍTĚ A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Důležitým prvkem návrhu je zlepšení prostupnosti a čitelnosti území. Stávající uliční síť je doplněna o nové cesty v intravilánu i v krajině. V centru obce, při pravém břehu Únětického potoka, se nachází náves s kaplí sv. Václava. Studie rozšiřuje strukturu obce o několik dalších pobytových ploch. Role návsi, jakožto přirozeného centra sídla, je podpořena její celkovou obnovou.

6. PROPOJENÍ S KRAJINOU Studie navrhuje množství nových (převážně pěších) propojení mezi intravilánem obce a okolní krajinou. Na rozhraní obou prostředí vznikají záhumenní cesty. Tento tradiční prvek umožňuje přirozené propojení urbanizované plochy obce s extravilánem. Namísto ostré hranice vznikají živá rozhraní ideální pro pěší i cyklisty, podporující biodiverzitu a chránící okrajové parcely před negativními vlivy z okolních polí.