Projekt si klade za cíl získat si své obyvatele a vytvořit prostředí, na které budou hrdí — nejen jako na součást Ostravy, ale i jako na jedinečnou, nově vznikající městskou čtvrť.
Nabízí se přirovnání k bájnému Fénixovi. Žofinka přináší možnost prožít znovuzrození lokality, která symbolicky povstává z ostravského popela. Vypráví příběh transformace a nadějné budoucnosti, nabízí prostor pro nový začátek i návrat ke kořenům.
| Název projektu: | Žofinka Ostrava, urbanisticko-architektonická soutěž |
| Umístění: | 1. místo |
| Autoři: | Pavel Hnilička, Marek Řehoř, Jan Pačka, Milena Raičević, Veronika Žďárská, Ondřej Lebeda, Petr Fogl, Mikuláš Valdman, Linda Skřivánková |
| Spolupráce: | Jan Haruda, Roman Korzec, Martin Strakoš |
| Dopravní infrastruktura: | Projekce dopravní Filip |
| Krajinářská architektura: | Steiner a Malíková krajinářští architekti |
| Klient: | Pod Žofinkou Holding a.s. |
| Řešené území: | 20 ha |
| Rok: | 2025 |
Žofinka je místem, které v Ostravě nemá přímou paralelu. Neaspiruje na roli rozšířeného historického centra, ani se nesnaží navazovat na průmyslovou estetiku nedalekých Vítkovic či těžit z popularity svého okolí. Je subtilní a mnohovrstevnatá. Na jednom místě pulzuje energií nových příležitostí, jinde naopak vytváří pocit klidu a nadčasovosti — podobně jako řeka Ostravice lemující její východní okraj.
Stejně jako samotná Ostrava i Žofinka vyvolává emoce. A právě emoce jsou pro město přirozené a formující. Nově vznikající čtvrť nemusí být středem pozornosti, přesto — nebo právě proto — je otevřená, prostupná a maximálně dostupná. Dokáže provokovat i přirozeně zapadnout, zaujmout i inspirovat, a to bez ohledu na to, zda zde člověk stráví hodinu, nebo celý život.
Prostřednictvím promyšlené urbanistické struktury, kvalitního bydlení, široké nabídky občanské vybavenosti, jedinečných zelených ploch a celkové atraktivity území tak vzniká skutečný městský „melting pot“, který si Ostrava zaslouží.
V návrhu pracujeme se širokou paletou charakterů veřejných prostranství. Definujeme dvě těžiště čtvrti, tedy dvě lokální centra. První se nachází v blízkosti nádraží Ostrava-střed, v návaznosti na Novou Karolinu a park „U vlečky“. Druhé je situováno na horní úrovni v napojení na lávku vedoucí od Trojhalí a je záměrně zasazeno do druhého plánu vůči nové třídě Jedna míle.
Územím Žofinky je vedena hlavní pěší trasa, která provází obyvatele i návštěvníky skrze obě těžiště čtvrti. Cestu od nádraží k řece je možné projít přibližně za patnáct minut, a to prostřednictvím prostorů různého měřítka a charakteru. Zároveň však může tato trasa nabídnout i výrazně delší pobyt — jednotlivá místa typu „pocket points“ vybízejí k zastavení a nabízejí rozmanité možnosti trávení času. Různorodost charakterů veřejných prostranství tak vytváří široké spektrum způsobů jejich využití.
Postindustriální území bývalé Žofinské huti v sobě nese mimořádný potenciál pro vznik jednoho z nejatraktivnějších míst ve městě. Koncept založený na provázání krajinných prvků podporuje vznik nové zelené městské čtvrti, opřené o klíčové fenomény území — řeku Ostravici, industriální haldy, původní mlýnský náhon, ruderální porosty i dálkové pohledy na Lysou horu a Dolní oblast Vítkovice.
Významný potenciál spatřujeme zejména v možnosti propojit prostřednictvím krajinné struktury stávající veřejné prostory u Trojhalí a v Dolní oblasti Vítkovice. Nový park se otevírá směrem k Trojhalí a plynule prostupuje nově vznikající čtvrtí, čímž se stává jejím integrálním prvkem.