Zažehnout v žácích jiskru: jak vidí Pavel Hnilička výuku na UMPRUM2015 Devadesátá léta byla ve znamení rozjezdu podnikání a počátků kapitalismu. Ještě jako student jsem nastoupil na praxi k Luboši Zemenovi do ateliéru 4DS. Já se učil na ČVUT a on na UMPRUM a to už se společníky studenty startovali svůj atelié... |
Pražské stavební předpisy jsou připraveny do druhého kola projednání2014, BULLETIN ČKA 1/14 Text Pražských stavebních předpisů prošel prvním kolem připomínek, ve kterém bylo podle legislativních pravidel Magistrátu hl. m. Prahy obesláno všech 32 odborů magistrátu a Městská policie. Celkem přišlo přes 300 připomínek. V ... |
Doporučení k zateplování staveb2017, BULLETIN ČKA 3/17 Článek je reakcí na realizaci necitlivého zateplení historické školní budovy v Kamenných Žehrovicích. Protože se bohužel nejedná o ojedinělý případ, připravil Pavel Hnilička ve spolupráci s ČKA doporučení postupu zateplování staveb. Stěny ... |
Nové pražské Obecně technické požadavky2012 Na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy bylo na jaře roku 2012 zřízeno nové pracoviště pro územní a stavební standardy, které má na starosti přípravu novely pražských OTPP (vyhláška č. 26/1999 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze). Tento př... |
Podlažnost městských domů2006, časopis Architekt 4/2006 Umíme dnes stavět města? Ač si většinou myslíme, že ano, stavíme většinou jen jakousi sídelní kaši, rozbředlou nízkopodlažní zástavbu, která není ani městem, ani vesnicí, natož vysněnou oblastí plnou zeleně, kde by se ... |
Sen o kompaktním městě2011, Kompaktní město: výstava v galerii 4AM v Brně Kompaktní město je městem krátkých vzdáleností. Vše, co potřebujeme, máme po ruce a můžeme obejít pěšky. Kompaktní město je pohodlné a příjemné k životu. Dávno pryč jsou doby, ... |
Jak nastavit pravidla pro výstavbu? Porovnání Prahy a světových metropolí2012, Inventura urbanismu Profesor Dietmar Eberle na škole ETH v Curychu došel k zajímavému postřehu. Všiml si, že myšlenky, které se na škole architektury diskutují, se obyčejně po nějakých 20 letech dostanou do praxe. Přál bych si, aby se některé dnes na té... |
Bydlení v roce 20152005, Lidové noviny Navrhování a stavění domů vyžaduje určitý výhled do budoucnosti. Dům není krátkodobou záležitostí a plánuje se pro čas, který teprve přijde. A tak je architekt chtě nechtě futurologem. Musí umět předvídat, jak se bude společnost ... |
Past2005, Lidové noviny Pár let po sametové revoluci si pan František uskutečnil svůj dávný sen. Vydělal peníze, vzal si půjčku a postavil si svůj vlastní rodinný dům. Pozemek si vybral na jihozápadním okraji Prahy v Trněném Újezdě. Vesnici ... |
Svojetice se chtějí vymanit ze sídelní kaše2012, časopis Moderní obec Na příkladu obce Svojetice bych rád ukázal možné přístupy urbanistické práce v existující zástavbě sídelní kaše. Obec leží na jihovýchodním okraji Prahy, cca 25 km od centra, poblíž nádherných Voděradských bučin- Původně ... |
Město v krajině nebo spíše „městokrajina“?2008, příspěvek na konferenci Dny SZKT v Luhačovicích Co je dnes krajinou? Vyslovíme-li slovo krajina začnou nám na mysli tanout obrazy. Možná trochu idylické a romantické. U nás to budou mírně zvlněné svahy s poli a loukami, remízky, místy chomáč... |
Program na obnovu předměstských aglomerací2008, časopis ASB Co je to sídelní kaše? |
O studiu na ETH Zürich2006, časopis ERA21 O absolvování pražské fakulty architektury ČVUT jsem na plný úvazek pokračoval v práci atelieru, kde jsem předtím vypomáhal jako student. Ač s diplomem v ruce, nemohl jsem se zbavit pocitu, že bych se měl ještě učit a dost možná, ž... |
Gion Antoni Caminada v Praze2005, časopis ERA21 Letos v březnu přijal pozvání od občanského sdružení Kruh architekt Gion Antoni Caminada a přednesl v rámci cyklu “Napříč švýcarskou architekturou” svůj příspěvek pod názvem: “Hledání na periférii – prostory, domy a příběhy”. Prostor ... |
Jak jsem se stal brněnským chodcem2005, Mladá Fronta PLUS Tak jsem se stal na chvíli brněnským chodcem. Ne že bych byl v Brně poprvé, ale tentokrát mi jako návštěvníkovi odjinud byla dána úloha sledovat, co mě při chůzi zaujme a zarazí. Brno vnímám jako velmi ... |
Fenomén rodinného domu2005, Literární noviny Nahodilé rozesetí rodinných domů postrádá významy, ke kterým by se jeho obyvatelé mohli vztahovat a brát je za vlastní a sobě blízké. Než se pustíme do úvah o stále se rozvíjející výstavbě kolonií rodinných domů, zastavme se ... |
Hustota osídlení jako kvalitativní otázka bydlení2003, časopis ERA21 Exodus na předměstí Prostorové bujivé rozpínání měst do volné krajiny (tzv. urban sprawl) se dnes již stalo běžným jevem. Okolí většiny měst v rozvinutých zemích se nezadržitelně zalévají jakousi homogenní velmi řídkou “polévkou” ... |
2005, Lidové noviny
Navrhování a stavění domů vyžaduje určitý výhled do budoucnosti. Dům není krátkodobou záležitostí a plánuje se pro čas, který teprve přijde. A tak je architekt chtě nechtě futurologem. Musí umět předvídat, jak se bude společnost vyvíjet. Jinak jím navržené domy příliš rychle zastarají, přestanou vyhovovat a nezbývá, než je nákladně přestavovat. V následujících řádcích zmíním alespoň hlavní současná témata a vize, které se dotýkají bydlení.
Budoucí bydlení bude rozhodně více městské. Již nyní, poprvé v lidské historii, bydlí většina populace nikoli na venkově, ale ve městech a na předměstích, která přitahují další a další obyvatele. Na okrajích měst však chaoticky přibývá mnoho nudných šedých ploch bez života, které nejsou ani městem, ani volnou krajinou. Jelikož je dnešní společnost městská, bude pro bydlení ceněno spíše městské prostředí s dostatečnou infrastrukturou a pochopitelně i s dostatkem zeleně. Budoucnost naopak nevidím v málo zastavěných perifériích, odkud se musí všude dojíždět, protože nejsou soběstačné. Bydlení na odlehlém místě nutí totiž člověka k jízdě autem pro každou všední věc, k dlouhé cestě do práce, na nákupy, k lékaři… Lidé si však už dnes začínají uvědomovat, že kvalitní bydlení má blíže k městu.
Otázkou však zůstává, za jak dlouho se podaří prosadit rozumný a šetrný způsob zástavby rodinnými domy v městském stylu. Rodinný dům je velmi oblíbený typ bydlení, avšak značně náročný na plochu. Když počet domů v území přesáhne určitou mez, tak se nepostaví nic jiného, než sídliště “naležato” se všemi neduhy, které sídliště mají. Některé takto špatně postavené současné kolonie rodinných domů utvářejí na okrajích měst často hloupá místa k bydlení. Budoucí rodinné domy, jak ukazují teoretické rozbory a realizované příklady z Holandska a jiných zemí, mohou spojit kvality bydlení ve městě a bydlení v přírodě.
Řešením je sloučení rodinných domů s jiným typem bydlení, obchody a pracovními příležitostmi za předpokladu, že se domy budou lépe umisťovat na pozemky, než jak je dnes běžné. V tom jsou ještě velké rezervy. Větší počet domů na menší ploše umožní fungování obchodů a služeb včetně veřejné dopravy, prolínání pracovních míst, zkrátka všeho, čím město přitahuje.
Oproti kvantitě nabude důraz na kvalitu bydlení. V rozvinutých zemích je základní poptávka po bydlení téměř uspokojena. Po čase masivní kvantitativní výstavby bytů z poválečných let přichází doba revizí a hledání kvality v bydlení. A to nejen bytu a domu samotného, ale především kvality jeho okolí. Kvalitní byty budou doplněny soukromým venkovním prostorem – terasou nebo zahradou, která bude spíše dalším pokojem k bytu. Stavební technologie již dnes umožňují stavět zahrady v patrech nad sebou. U nás jsou sice podobné stavby zatím spíše výjimkou, časem se ale rozšíří i v našich městech.
Je jisté, že se bude zvětšovat průměrná plocha bytu na osobu. Například ve Švýcarsku činí průměrná čistá obytná plocha na osobu zhruba 50 m2 a dále roste. V důsledku to mimo jiné znamená, že ve stometrovém bytě pro 2 obyvatele se počítá jen s jednou nebo dvěma ložnicemi. Fixní uspořádání bytu na dětskou ložnici, ložnici rodičů, kuchyň a “obývák” nemá budoucnost. Smysl má universální členění na pokoje, které se dají libovolně využívat. Nosný systém, instalace a fasáda musí umožnit případné drobné vnitřní změny dispozice. Dá se totiž také očekávat, že se výrazně rozšíří nový typ bydlení spojeného s prací, kterou umožňují komunikační technologie. Mimochodem dispozice nájemních domů přelomu 19. a 20. století jsou dodnes většinou výborně obyvatelné, protože mají universální dostatečně velké pokoje.
Budoucí bydlení bude více šetrné k životnímu prostředí. Není jiné cesty, bereme-li v úvahu, že více, než polovina světově spotřebované energie je využita na stavbu a údržbu lidských sídel. Budoucnost mají domy, které není třeba nákladně vytápět a chladit, domy, které šetří vodu a další média “protékající” domem, domy s chytrou jednoduchou technologií, která minimalizuje energii na jejich provoz. Ve Vídni se například staví studentská kolej jako tzv. pasivní dům. I když se v domě vůbec netopí, tak i při největších mrazech je uvnitř minimálně 16° C. Zbývá tak přitopit už jen o 3 až 6 stupňů více na běžnou pokojovou teplotu. Dům je skvěle izolován, využívá sluneční energie, odpadního tepla, tepelných čerpadel a dalších prvků šetřících uměle dodávanou energii. Ekologie bude časem zřejmě i módou. Rozhodně se však začne v budoucnosti ekonomicky vyplácet.
Pavel Hnilička
V Praze dne 4.ledna 2005
Bydlení v roce 2015: Lidové noviny, přiloha Pátek, č. 1, 7/1/2005, str. 15
Poznámky:
CV – noticka
Autor vede vlastní architektonickou kancelář v Praze, kde řeší především bytové a rodinné domy. Studoval architekturu na FA ČVUT v Praze a na ETH Zürich. K tématu suburbanizace napsal práci “Předměstské bydlení”, která vyjde v tomto roce v nakladatelství ERA.