Zažehnout v žácích jiskru: jak vidí Pavel Hnilička výuku na UMPRUM2015 Devadesátá léta byla ve znamení rozjezdu podnikání a počátků kapitalismu. Ještě jako student jsem nastoupil na praxi k Luboši Zemenovi do ateliéru 4DS. Já se učil na ČVUT a on na UMPRUM a to už se společníky studenty startovali svůj atelié... |
Pražské stavební předpisy jsou připraveny do druhého kola projednání2014, BULLETIN ČKA 1/14 Text Pražských stavebních předpisů prošel prvním kolem připomínek, ve kterém bylo podle legislativních pravidel Magistrátu hl. m. Prahy obesláno všech 32 odborů magistrátu a Městská policie. Celkem přišlo přes 300 připomínek. V ... |
Doporučení k zateplování staveb2017, BULLETIN ČKA 3/17 Článek je reakcí na realizaci necitlivého zateplení historické školní budovy v Kamenných Žehrovicích. Protože se bohužel nejedná o ojedinělý případ, připravil Pavel Hnilička ve spolupráci s ČKA doporučení postupu zateplování staveb. Stěny ... |
Nové pražské Obecně technické požadavky2012 Na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy bylo na jaře roku 2012 zřízeno nové pracoviště pro územní a stavební standardy, které má na starosti přípravu novely pražských OTPP (vyhláška č. 26/1999 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze). Tento př... |
Podlažnost městských domů2006, časopis Architekt 4/2006 Umíme dnes stavět města? Ač si většinou myslíme, že ano, stavíme většinou jen jakousi sídelní kaši, rozbředlou nízkopodlažní zástavbu, která není ani městem, ani vesnicí, natož vysněnou oblastí plnou zeleně, kde by se ... |
Sen o kompaktním městě2011, Kompaktní město: výstava v galerii 4AM v Brně Kompaktní město je městem krátkých vzdáleností. Vše, co potřebujeme, máme po ruce a můžeme obejít pěšky. Kompaktní město je pohodlné a příjemné k životu. Dávno pryč jsou doby, ... |
Jak nastavit pravidla pro výstavbu? Porovnání Prahy a světových metropolí2012, Inventura urbanismu Profesor Dietmar Eberle na škole ETH v Curychu došel k zajímavému postřehu. Všiml si, že myšlenky, které se na škole architektury diskutují, se obyčejně po nějakých 20 letech dostanou do praxe. Přál bych si, aby se některé dnes na té... |
Bydlení v roce 20152005, Lidové noviny Navrhování a stavění domů vyžaduje určitý výhled do budoucnosti. Dům není krátkodobou záležitostí a plánuje se pro čas, který teprve přijde. A tak je architekt chtě nechtě futurologem. Musí umět předvídat, jak se bude společnost ... |
Past2005, Lidové noviny Pár let po sametové revoluci si pan František uskutečnil svůj dávný sen. Vydělal peníze, vzal si půjčku a postavil si svůj vlastní rodinný dům. Pozemek si vybral na jihozápadním okraji Prahy v Trněném Újezdě. Vesnici ... |
Svojetice se chtějí vymanit ze sídelní kaše2012, časopis Moderní obec Na příkladu obce Svojetice bych rád ukázal možné přístupy urbanistické práce v existující zástavbě sídelní kaše. Obec leží na jihovýchodním okraji Prahy, cca 25 km od centra, poblíž nádherných Voděradských bučin- Původně ... |
Město v krajině nebo spíše „městokrajina“?2008, příspěvek na konferenci Dny SZKT v Luhačovicích Co je dnes krajinou? Vyslovíme-li slovo krajina začnou nám na mysli tanout obrazy. Možná trochu idylické a romantické. U nás to budou mírně zvlněné svahy s poli a loukami, remízky, místy chomáč... |
Program na obnovu předměstských aglomerací2008, časopis ASB Co je to sídelní kaše? |
O studiu na ETH Zürich2006, časopis ERA21 O absolvování pražské fakulty architektury ČVUT jsem na plný úvazek pokračoval v práci atelieru, kde jsem předtím vypomáhal jako student. Ač s diplomem v ruce, nemohl jsem se zbavit pocitu, že bych se měl ještě učit a dost možná, ž... |
Gion Antoni Caminada v Praze2005, časopis ERA21 Letos v březnu přijal pozvání od občanského sdružení Kruh architekt Gion Antoni Caminada a přednesl v rámci cyklu “Napříč švýcarskou architekturou” svůj příspěvek pod názvem: “Hledání na periférii – prostory, domy a příběhy”. Prostor ... |
Jak jsem se stal brněnským chodcem2005, Mladá Fronta PLUS Tak jsem se stal na chvíli brněnským chodcem. Ne že bych byl v Brně poprvé, ale tentokrát mi jako návštěvníkovi odjinud byla dána úloha sledovat, co mě při chůzi zaujme a zarazí. Brno vnímám jako velmi ... |
Fenomén rodinného domu2005, Literární noviny Nahodilé rozesetí rodinných domů postrádá významy, ke kterým by se jeho obyvatelé mohli vztahovat a brát je za vlastní a sobě blízké. Než se pustíme do úvah o stále se rozvíjející výstavbě kolonií rodinných domů, zastavme se ... |
Hustota osídlení jako kvalitativní otázka bydlení2003, časopis ERA21 Exodus na předměstí Prostorové bujivé rozpínání měst do volné krajiny (tzv. urban sprawl) se dnes již stalo běžným jevem. Okolí většiny měst v rozvinutých zemích se nezadržitelně zalévají jakousi homogenní velmi řídkou “polévkou” ... |
2017, BULLETIN ČKA 3/17
Článek je reakcí na realizaci necitlivého zateplení historické školní budovy v Kamenných Žehrovicích. Protože se bohužel nejedná o ojedinělý případ, připravil Pavel Hnilička ve spolupráci s ČKA doporučení postupu zateplování staveb.
Stěny
Dodržet proporce oken včetně všech proporcí profilací fasády, tj. zejména římsy, pilastry, šambrány, frontony a další ozdobné prvky. Tvarově náročnější prvky lze tvarově okopírovat do tvrdší izolační hmoty a omítnout. Tloušťku zateplení volit s ohledem na řešení detailů a optimalizaci tepelných ztrát. S nárůstem tloušťky zateplení se detaily provádějí obtížněji. Optimální tloušťka zateplení je maximálně přibližně do 10–12 cm. U historických staveb je výhodné použít materiál s vyšším tepelným odporem a menší tloušťkou. Na vnější ostění oken je vhodné použít minimální možnou tloušťku zateplení, která zamezí kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce, tj. 3–5 cm. Vysunuté architektonické prvky, jako jsou balkóny a stříšky nad vstupy, doporučujeme zejména u funkcionalistických staveb v ideálním případě demontovat a nahradit prvkem v původním tvaru s přerušeným tepelným mostem, případně obalit nejtenčí možnou tepelnou izolací. Obklady stěn doporučujeme sejmout a po zateplení vrátit, případně je nahradit kopiemi. Soklové kameninové omítky doporučujeme provést v jejich kvalitativně podobném provedení na tvrdší soklové zateplení. I na zateplení lze použít dobré omítky.
Okna
Okna posunout k vnějšímu líci fasády o plánovanou tloušťku zateplení. U původních špaletových oken doporučujeme jejich repasi, případně výrobu kopií. Do vnějších křídel lze místo jednoduchého skla vložit izolační dvojsklo. Tímto vznikne okno s trojitým zasklením s velmi dobrými vlastnostmi. V případě výroby oken s širokými rámy doporučujeme provést tzv. zalomené ostění, tedy částečné přetažení tepelné izolace přes rámy oken, aby se profily pohledově ztenčily. Pečlivě je třeba provést členění oken a zachovat původní tvary, obzvláště u větších oken, kde velmi záleží na tom, na jaké kusy se při výrobě okna rozdělí. Ve spojích jednotlivých oken se šíře profilů může až ztrojnásobit a tím se výrazně mění tvář domu. Plastová okna nedoporučujeme u historických staveb vůbec používat.
Omítky a barvy
Finální povrchy fasády volit tak, aby se co nejvíce přizpůsobily původním z doby vzniku domu. Doporučujeme finální barevnost vybrat na základě skutečně provedených vzorků fasádní omítky, resp. barvy o velikosti min. 1 × 1 m a posuzovat je při denním světle. Výběr barvy z malých vzorníků nevede k dobrým výsledkům. Obecně platí, že domům více sluší spíše tlumené tóny než křiklavé kanárkové barvy.
Oplechování
Provedení klempířských prvků ovlivňuje vzhled staveb nemalou měrou. Doporučujeme před demontáží provést fotodokumentaci klempířských prvků, pokud to konstrukce dovolí, co nejvíce je zopakovat na zateplené fasádě. Doporučujeme pečlivě volit materiály a detaily provedení zejména u oplechování říms, okapů a svislých svodů.
Pavel Hnilička, 2017