Zažehnout v žácích jiskru: jak vidí Pavel Hnilička výuku na UMPRUM2015 Devadesátá léta byla ve znamení rozjezdu podnikání a počátků kapitalismu. Ještě jako student jsem nastoupil na praxi k Luboši Zemenovi do ateliéru 4DS. Já se učil na ČVUT a on na UMPRUM a to už se společníky studenty startovali svůj atelié... |
Pražské stavební předpisy jsou připraveny do druhého kola projednání2014, BULLETIN ČKA 1/14 Text Pražských stavebních předpisů prošel prvním kolem připomínek, ve kterém bylo podle legislativních pravidel Magistrátu hl. m. Prahy obesláno všech 32 odborů magistrátu a Městská policie. Celkem přišlo přes 300 připomínek. V ... |
Doporučení k zateplování staveb2017, BULLETIN ČKA 3/17 Článek je reakcí na realizaci necitlivého zateplení historické školní budovy v Kamenných Žehrovicích. Protože se bohužel nejedná o ojedinělý případ, připravil Pavel Hnilička ve spolupráci s ČKA doporučení postupu zateplování staveb. Stěny ... |
Nové pražské Obecně technické požadavky2012 Na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy bylo na jaře roku 2012 zřízeno nové pracoviště pro územní a stavební standardy, které má na starosti přípravu novely pražských OTPP (vyhláška č. 26/1999 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze). Tento př... |
Podlažnost městských domů2006, časopis Architekt 4/2006 Umíme dnes stavět města? Ač si většinou myslíme, že ano, stavíme většinou jen jakousi sídelní kaši, rozbředlou nízkopodlažní zástavbu, která není ani městem, ani vesnicí, natož vysněnou oblastí plnou zeleně, kde by se ... |
Sen o kompaktním městě2011, Kompaktní město: výstava v galerii 4AM v Brně Kompaktní město je městem krátkých vzdáleností. Vše, co potřebujeme, máme po ruce a můžeme obejít pěšky. Kompaktní město je pohodlné a příjemné k životu. Dávno pryč jsou doby, ... |
Jak nastavit pravidla pro výstavbu? Porovnání Prahy a světových metropolí2012, Inventura urbanismu Profesor Dietmar Eberle na škole ETH v Curychu došel k zajímavému postřehu. Všiml si, že myšlenky, které se na škole architektury diskutují, se obyčejně po nějakých 20 letech dostanou do praxe. Přál bych si, aby se některé dnes na té... |
Bydlení v roce 20152005, Lidové noviny Navrhování a stavění domů vyžaduje určitý výhled do budoucnosti. Dům není krátkodobou záležitostí a plánuje se pro čas, který teprve přijde. A tak je architekt chtě nechtě futurologem. Musí umět předvídat, jak se bude společnost ... |
Past2005, Lidové noviny Pár let po sametové revoluci si pan František uskutečnil svůj dávný sen. Vydělal peníze, vzal si půjčku a postavil si svůj vlastní rodinný dům. Pozemek si vybral na jihozápadním okraji Prahy v Trněném Újezdě. Vesnici ... |
Svojetice se chtějí vymanit ze sídelní kaše2012, časopis Moderní obec Na příkladu obce Svojetice bych rád ukázal možné přístupy urbanistické práce v existující zástavbě sídelní kaše. Obec leží na jihovýchodním okraji Prahy, cca 25 km od centra, poblíž nádherných Voděradských bučin- Původně ... |
Město v krajině nebo spíše „městokrajina“?2008, příspěvek na konferenci Dny SZKT v Luhačovicích Co je dnes krajinou? Vyslovíme-li slovo krajina začnou nám na mysli tanout obrazy. Možná trochu idylické a romantické. U nás to budou mírně zvlněné svahy s poli a loukami, remízky, místy chomáč... |
Program na obnovu předměstských aglomerací2008, časopis ASB Co je to sídelní kaše? |
O studiu na ETH Zürich2006, časopis ERA21 O absolvování pražské fakulty architektury ČVUT jsem na plný úvazek pokračoval v práci atelieru, kde jsem předtím vypomáhal jako student. Ač s diplomem v ruce, nemohl jsem se zbavit pocitu, že bych se měl ještě učit a dost možná, ž... |
Gion Antoni Caminada v Praze2005, časopis ERA21 Letos v březnu přijal pozvání od občanského sdružení Kruh architekt Gion Antoni Caminada a přednesl v rámci cyklu “Napříč švýcarskou architekturou” svůj příspěvek pod názvem: “Hledání na periférii – prostory, domy a příběhy”. Prostor ... |
Jak jsem se stal brněnským chodcem2005, Mladá Fronta PLUS Tak jsem se stal na chvíli brněnským chodcem. Ne že bych byl v Brně poprvé, ale tentokrát mi jako návštěvníkovi odjinud byla dána úloha sledovat, co mě při chůzi zaujme a zarazí. Brno vnímám jako velmi ... |
Fenomén rodinného domu2005, Literární noviny Nahodilé rozesetí rodinných domů postrádá významy, ke kterým by se jeho obyvatelé mohli vztahovat a brát je za vlastní a sobě blízké. Než se pustíme do úvah o stále se rozvíjející výstavbě kolonií rodinných domů, zastavme se ... |
Hustota osídlení jako kvalitativní otázka bydlení2003, časopis ERA21 Exodus na předměstí Prostorové bujivé rozpínání měst do volné krajiny (tzv. urban sprawl) se dnes již stalo běžným jevem. Okolí většiny měst v rozvinutých zemích se nezadržitelně zalévají jakousi homogenní velmi řídkou “polévkou” ... |
2014, BULLETIN ČKA 1/14
Text Pražských stavebních předpisů prošel prvním kolem připomínek, ve kterém bylo podle legislativních pravidel Magistrátu hl. m. Prahy obesláno všech 32 odborů magistrátu a Městská policie. Celkem přišlo přes 300 připomínek. V následném druhém kole projednání byl text zaslán všem městským částem, Ministerstvu pro místní rozvoj a veřejnosti. Reagovat bylo možné do poloviny února. Po vyhodnocení připomínek je upravený návrh připraven pro radu hl. m. Prahy ke schválení formou nařízení. Předpokládaným termínem platnosti je duben 2014.
Od vydání dosavadního předpisu v roce 1999 došlo ke značné proměně související legislativy. Největší změnou bylo přijetí nového stavebního zákona v roce 2006. Dále byly vydány nové vyhlášky, které upravují celé části obsahu dosavadního předpisu a jsou s některými ustanoveními v rozporu. Všechny tyto skutečnosti jsou v návrhu nového předpisu vypořádány.
Těžiště nového textu se přesunulo k řešení soudobých problémů města a reaguje na rozpad městské struktury a s ním související ekonomické, environmentální a sociální dopady. Oproti dosavadnímu předpisu návrh rozpracovává zejména vztahy urbanistické, které byly doposud opomíjeny. Navrhovaný předpis vychází ze skutečnosti, že budovy nejsou pouhými solitéry, nýbrž spoluvytvářejí obraz města. Do textu se vracejí tradiční instrumenty plánování města, jako je např. uliční nebo stavební čára. Předpis navazuje na tradiční hodnoty, jaké byly v hl. m. Praze sepsány ve stavebních řádech za první republiky. Zatímco domy se mění, přestavují, bourají a stavějí nové, již jednou provedená parcelace ulic většinou přetrvává, a to stovky let.
Nový předpis klade důraz na kvalitu veřejných prostranství. To se prolíná celým textem jak nastavením standardu veřejných prostranství, tak zavedením jasných pravidel pro vztah zástavby a ulic či náměstí. Předpis si klade za cíl vytvořit provázaný a ucelený systém spolu s územně plánovací dokumentací. Proto byla příprava předpisu koordinována s přípravou nového územního plánu.
Vize kompaktního města krátkých vzdáleností s nízkými nároky na dopravu a technickou infrastrukturu je obecně uznávaným přístupem k plánování měst ve vyspělých zemích. Pro jeho uplatnění je třeba přehodnotit přístup k využívání území tak, aby se předcházelo jeho plýtvání, spojenému se záborem volné krajiny a poškozováním ekosystémů. Navržené znění zároveň optimalizuje pravidla pro vzájemné odstupy staveb a odstupy staveb od hranice pozemku tak, aby plnily čistě roli ochrany stávajících budov a pozemků před nepřiměřeným omezením novostavbami a nebránily zástavbě tam, kde je žádoucí.
Požadavky na parkování jsou upraveny v návaznosti na stávající výpočty. Nově je zjednodušen a zpřesněn systém výpočtu, aby byl lépe kontrolovatelný. Je zaveden minimální a maximální počet stání namísto jednoho údaje a jsou upřesněny koeficienty redukce stání podle polohy ve městě a návaznosti na veřejnou dopravu. Směrem do centra města požadavky na parkování klesají.
Navrhovaný předpis se programově odklání od systematiky soupisů požadavků ve formátu „stavby pro“ a ponechává ji pouze pro specifické případy. Popisem „stavby pro“ se v kombinaci s nevhodnými definicemi implicitně předpokládá, že stavba bude mít pouze jedno dané využití. A to pro Prahu není žádoucí. Naopak je dobré, když se v budovách objevují různé účely užívání.
Dalším principem bylo hledání veřejného zájmu při stanovení jednotlivých požadavků. Byly upraveny požadavky na některé parametry bytů a rodinných domů. Především u architektonických a dispozičních řešení tak předpis dává prostor pro realizaci širší škály možností s ohledem na pluralitu životních stylů současné společnosti. Zároveň došlo k revizi požadavků technických norem a převzetí pouze těch požadavků, které jsou pouze minimem nutným k zajištění základních požadavků spojených především s ochranou zdraví či bezpečnosti při užívání staveb.
Pavel Hnilička, 2014