Zažehnout v žácích jiskru: jak vidí Pavel Hnilička výuku na UMPRUM2015 Devadesátá léta byla ve znamení rozjezdu podnikání a počátků kapitalismu. Ještě jako student jsem nastoupil na praxi k Luboši Zemenovi do ateliéru 4DS. Já se učil na ČVUT a on na UMPRUM a to už se společníky studenty startovali svůj atelié... |
Pražské stavební předpisy jsou připraveny do druhého kola projednání2014, BULLETIN ČKA 1/14 Text Pražských stavebních předpisů prošel prvním kolem připomínek, ve kterém bylo podle legislativních pravidel Magistrátu hl. m. Prahy obesláno všech 32 odborů magistrátu a Městská policie. Celkem přišlo přes 300 připomínek. V ... |
Doporučení k zateplování staveb2017, BULLETIN ČKA 3/17 Článek je reakcí na realizaci necitlivého zateplení historické školní budovy v Kamenných Žehrovicích. Protože se bohužel nejedná o ojedinělý případ, připravil Pavel Hnilička ve spolupráci s ČKA doporučení postupu zateplování staveb. Stěny ... |
Nové pražské Obecně technické požadavky2012 Na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy bylo na jaře roku 2012 zřízeno nové pracoviště pro územní a stavební standardy, které má na starosti přípravu novely pražských OTPP (vyhláška č. 26/1999 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze). Tento př... |
Podlažnost městských domů2006, časopis Architekt 4/2006 Umíme dnes stavět města? Ač si většinou myslíme, že ano, stavíme většinou jen jakousi sídelní kaši, rozbředlou nízkopodlažní zástavbu, která není ani městem, ani vesnicí, natož vysněnou oblastí plnou zeleně, kde by se ... |
Sen o kompaktním městě2011, Kompaktní město: výstava v galerii 4AM v Brně Kompaktní město je městem krátkých vzdáleností. Vše, co potřebujeme, máme po ruce a můžeme obejít pěšky. Kompaktní město je pohodlné a příjemné k životu. Dávno pryč jsou doby, ... |
Jak nastavit pravidla pro výstavbu? Porovnání Prahy a světových metropolí2012, Inventura urbanismu Profesor Dietmar Eberle na škole ETH v Curychu došel k zajímavému postřehu. Všiml si, že myšlenky, které se na škole architektury diskutují, se obyčejně po nějakých 20 letech dostanou do praxe. Přál bych si, aby se některé dnes na té... |
Bydlení v roce 20152005, Lidové noviny Navrhování a stavění domů vyžaduje určitý výhled do budoucnosti. Dům není krátkodobou záležitostí a plánuje se pro čas, který teprve přijde. A tak je architekt chtě nechtě futurologem. Musí umět předvídat, jak se bude společnost ... |
Past2005, Lidové noviny Pár let po sametové revoluci si pan František uskutečnil svůj dávný sen. Vydělal peníze, vzal si půjčku a postavil si svůj vlastní rodinný dům. Pozemek si vybral na jihozápadním okraji Prahy v Trněném Újezdě. Vesnici ... |
Svojetice se chtějí vymanit ze sídelní kaše2012, časopis Moderní obec Na příkladu obce Svojetice bych rád ukázal možné přístupy urbanistické práce v existující zástavbě sídelní kaše. Obec leží na jihovýchodním okraji Prahy, cca 25 km od centra, poblíž nádherných Voděradských bučin- Původně ... |
Město v krajině nebo spíše „městokrajina“?2008, příspěvek na konferenci Dny SZKT v Luhačovicích Co je dnes krajinou? Vyslovíme-li slovo krajina začnou nám na mysli tanout obrazy. Možná trochu idylické a romantické. U nás to budou mírně zvlněné svahy s poli a loukami, remízky, místy chomáč... |
Program na obnovu předměstských aglomerací2008, časopis ASB Co je to sídelní kaše? |
O studiu na ETH Zürich2006, časopis ERA21 O absolvování pražské fakulty architektury ČVUT jsem na plný úvazek pokračoval v práci atelieru, kde jsem předtím vypomáhal jako student. Ač s diplomem v ruce, nemohl jsem se zbavit pocitu, že bych se měl ještě učit a dost možná, ž... |
Gion Antoni Caminada v Praze2005, časopis ERA21 Letos v březnu přijal pozvání od občanského sdružení Kruh architekt Gion Antoni Caminada a přednesl v rámci cyklu “Napříč švýcarskou architekturou” svůj příspěvek pod názvem: “Hledání na periférii – prostory, domy a příběhy”. Prostor ... |
Jak jsem se stal brněnským chodcem2005, Mladá Fronta PLUS Tak jsem se stal na chvíli brněnským chodcem. Ne že bych byl v Brně poprvé, ale tentokrát mi jako návštěvníkovi odjinud byla dána úloha sledovat, co mě při chůzi zaujme a zarazí. Brno vnímám jako velmi ... |
Fenomén rodinného domu2005, Literární noviny Nahodilé rozesetí rodinných domů postrádá významy, ke kterým by se jeho obyvatelé mohli vztahovat a brát je za vlastní a sobě blízké. Než se pustíme do úvah o stále se rozvíjející výstavbě kolonií rodinných domů, zastavme se ... |
Hustota osídlení jako kvalitativní otázka bydlení2003, časopis ERA21 Exodus na předměstí Prostorové bujivé rozpínání měst do volné krajiny (tzv. urban sprawl) se dnes již stalo běžným jevem. Okolí většiny měst v rozvinutých zemích se nezadržitelně zalévají jakousi homogenní velmi řídkou “polévkou” ... |
2015
Devadesátá léta byla ve znamení rozjezdu podnikání a počátků kapitalismu. Ještě jako student jsem nastoupil na praxi k Luboši Zemenovi do ateliéru 4DS. Já se učil na ČVUT a on na UMPRUM a to už se společníky studenty startovali svůj ateliér. Občas k nám na večírky a promítání fotek chodil Martin Rajniš a já viděl, jak přátelská vazba může nastat mezi učitelem a jeho žáky. Martin Rajniš bral své studenty za sobě rovné, nijak se nad nimi nepovyšoval. Svými radami se jim naopak snažil pomoci s praktickým rozjezdem vlastního ateliéru. Luboš Zemen vyprávěl jak první hodina ve škole vypadala tak, že Martin Rajniš přikráčel s basou piv a svým rebelským a upřímným způsobem jednání si hned získal velkou oblibu a respekt mezi svými žáky. Malý počet studentů na učitele ve spojení s výběrem osobností dává studiu architektury na UMPRUM nedocenitelný základ. Méně studentů umožňuje individuální přístup a více času na jednoho studenta, který mu může učitel věnovat.
S odstupem času vidím, že spíše než předávání vědomostí a praktických zkušeností, je důležitější probudit v žácích zájem a nadšení. Škola by měla samozřejmě poskytnout znalosti a být centrem vědění v oboru, ale touha po vzdělání je vždy základem toho, aby student byl schopen znalosti vstřebat a uměl s nimi dále nakládat. Pokud učitel nezažehne v žákovi jiskru zájmu, stěží jej vychová v dobrého architekta. A právě malý počet studentů na dobré učitele je jednou z velkých výhod UMPRUM. Součástí této strategie je volba jmen, která táhnou. Škola se tak může právem ze své historie pochlubit slavným Janem Kotěrou, Pavlem Janákem, Josipem Plečnikem, Josefem Gočárem, Otakarem Novotným nebo z pozdější doby Evou Jiřičnou, Martinem Rajnišem a dalšími. K zažehnutí jiskry je třeba osobnost hodná následování, ta která je svým životem a prací inspirativní. Učení je o lidech a jejich výběr je stěžejní.
Další výhodou školy je promíchání uměleckých oborů pod jednou střechou. Student architektury potkává malíře, sochaře, grafiky a mnohé další a napřímo vidí, jak pracují a jak uvažují. Tato možnost je v době rozmachu úzkých specializací obzvláště cenná pro získání většího nadhledu a srovnání výsledků vlastní činnosti s ostatními. Architektura je oborem uměleckým a zároveň technickým. Stavba domu vzniká stavební a montážní technologií, a ty mají své zákonitosti. Dům musí být nejen krásný, ale zároveň musí lidem dobře a prakticky sloužit a nesmí do něj téct voda, či se jinak vlivem času poškozovat a ztrácet tak na hodnotě. Zároveň se vybavuje obsáhlou řadou komplikovaných technologií, jimž by architekt jako dirigent procesu výstavby měl v základu technicky rozumět, aby je dokázal koordinovat. Nakolik je technické vzdělání architektů na UMPRUMu dobře ošetřeno, neumím posoudit, jistě je ale místem, kde mohou být určité slabiny. Zdravý selský rozum vzdělaného zedníka, jímž by architekt podle mnoha našich slavných předků měl být, se ale stejně získá až osobní účastí na stavbě. Tam, kde voní čerstvá malta a beton.
Nakonec bych chtěl ještě zmínit postavení školy v občanské společnosti. UMPRUM je institucí daleko přesahující rámec obyčejné výuky svým angažmá ve veřejném prostoru. Přednášky, výstavy a další akce staví školu do role nepřehlédnutelné instituce. Toho si velmi cením, protože tím škola naplňuje ideu jednoho z center vědění a kultury naší společnosti.
26.11.2015, Pavel Hnilička