Zažehnout v žácích jiskru: jak vidí Pavel Hnilička výuku na UMPRUM2015 Devadesátá léta byla ve znamení rozjezdu podnikání a počátků kapitalismu. Ještě jako student jsem nastoupil na praxi k Luboši Zemenovi do ateliéru 4DS. Já se učil na ČVUT a on na UMPRUM a to už se společníky studenty startovali svůj atelié... |
Pražské stavební předpisy jsou připraveny do druhého kola projednání2014, BULLETIN ČKA 1/14 Text Pražských stavebních předpisů prošel prvním kolem připomínek, ve kterém bylo podle legislativních pravidel Magistrátu hl. m. Prahy obesláno všech 32 odborů magistrátu a Městská policie. Celkem přišlo přes 300 připomínek. V ... |
Doporučení k zateplování staveb2017, BULLETIN ČKA 3/17 Článek je reakcí na realizaci necitlivého zateplení historické školní budovy v Kamenných Žehrovicích. Protože se bohužel nejedná o ojedinělý případ, připravil Pavel Hnilička ve spolupráci s ČKA doporučení postupu zateplování staveb. Stěny ... |
Nové pražské Obecně technické požadavky2012 Na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy bylo na jaře roku 2012 zřízeno nové pracoviště pro územní a stavební standardy, které má na starosti přípravu novely pražských OTPP (vyhláška č. 26/1999 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze). Tento př... |
Podlažnost městských domů2006, časopis Architekt 4/2006 Umíme dnes stavět města? Ač si většinou myslíme, že ano, stavíme většinou jen jakousi sídelní kaši, rozbředlou nízkopodlažní zástavbu, která není ani městem, ani vesnicí, natož vysněnou oblastí plnou zeleně, kde by se ... |
Sen o kompaktním městě2011, Kompaktní město: výstava v galerii 4AM v Brně Kompaktní město je městem krátkých vzdáleností. Vše, co potřebujeme, máme po ruce a můžeme obejít pěšky. Kompaktní město je pohodlné a příjemné k životu. Dávno pryč jsou doby, ... |
Jak nastavit pravidla pro výstavbu? Porovnání Prahy a světových metropolí2012, Inventura urbanismu Profesor Dietmar Eberle na škole ETH v Curychu došel k zajímavému postřehu. Všiml si, že myšlenky, které se na škole architektury diskutují, se obyčejně po nějakých 20 letech dostanou do praxe. Přál bych si, aby se některé dnes na té... |
Bydlení v roce 20152005, Lidové noviny Navrhování a stavění domů vyžaduje určitý výhled do budoucnosti. Dům není krátkodobou záležitostí a plánuje se pro čas, který teprve přijde. A tak je architekt chtě nechtě futurologem. Musí umět předvídat, jak se bude společnost ... |
Past2005, Lidové noviny Pár let po sametové revoluci si pan František uskutečnil svůj dávný sen. Vydělal peníze, vzal si půjčku a postavil si svůj vlastní rodinný dům. Pozemek si vybral na jihozápadním okraji Prahy v Trněném Újezdě. Vesnici ... |
Svojetice se chtějí vymanit ze sídelní kaše2012, časopis Moderní obec Na příkladu obce Svojetice bych rád ukázal možné přístupy urbanistické práce v existující zástavbě sídelní kaše. Obec leží na jihovýchodním okraji Prahy, cca 25 km od centra, poblíž nádherných Voděradských bučin- Původně ... |
Město v krajině nebo spíše „městokrajina“?2008, příspěvek na konferenci Dny SZKT v Luhačovicích Co je dnes krajinou? Vyslovíme-li slovo krajina začnou nám na mysli tanout obrazy. Možná trochu idylické a romantické. U nás to budou mírně zvlněné svahy s poli a loukami, remízky, místy chomáč... |
Program na obnovu předměstských aglomerací2008, časopis ASB Co je to sídelní kaše? |
O studiu na ETH Zürich2006, časopis ERA21 O absolvování pražské fakulty architektury ČVUT jsem na plný úvazek pokračoval v práci atelieru, kde jsem předtím vypomáhal jako student. Ač s diplomem v ruce, nemohl jsem se zbavit pocitu, že bych se měl ještě učit a dost možná, ž... |
Gion Antoni Caminada v Praze2005, časopis ERA21 Letos v březnu přijal pozvání od občanského sdružení Kruh architekt Gion Antoni Caminada a přednesl v rámci cyklu “Napříč švýcarskou architekturou” svůj příspěvek pod názvem: “Hledání na periférii – prostory, domy a příběhy”. Prostor ... |
Jak jsem se stal brněnským chodcem2005, Mladá Fronta PLUS Tak jsem se stal na chvíli brněnským chodcem. Ne že bych byl v Brně poprvé, ale tentokrát mi jako návštěvníkovi odjinud byla dána úloha sledovat, co mě při chůzi zaujme a zarazí. Brno vnímám jako velmi ... |
Fenomén rodinného domu2005, Literární noviny Nahodilé rozesetí rodinných domů postrádá významy, ke kterým by se jeho obyvatelé mohli vztahovat a brát je za vlastní a sobě blízké. Než se pustíme do úvah o stále se rozvíjející výstavbě kolonií rodinných domů, zastavme se ... |
Hustota osídlení jako kvalitativní otázka bydlení2003, časopis ERA21 Exodus na předměstí Prostorové bujivé rozpínání měst do volné krajiny (tzv. urban sprawl) se dnes již stalo běžným jevem. Okolí většiny měst v rozvinutých zemích se nezadržitelně zalévají jakousi homogenní velmi řídkou “polévkou” ... |
2011, Kompaktní město: výstava v galerii 4AM v Brně
Kompaktní město je městem krátkých vzdáleností. Vše, co potřebujeme, máme po ruce a můžeme obejít pěšky. Kompaktní město je pohodlné a příjemné k životu. Dávno pryč jsou doby, kdy si člověk dokázal si vše potřebné k živobytí obstarat v rámci malé komunity. Ještě před 100 lety obývalo města jen 5 % obyvatel celého světa. V současné době žije ve městech přes 50% obyvatelstva. Ve vyspělých evropských zemích se odhaduje, že za deset let bude ve městech žít dokonce až 90% populace. Město se tak stává životním stylem. Žijeme ve společnosti služeb. Běžný všední den netrávíme na jednom místě, ale stále více a více se přesouváme za různorodými aktivitami. Práce, školy, sport, kavárny, restaurace, procházky v parku, doktoři, obchody, úřady, zájmové kluby, koncerty, výstavy, divadla a mnohé další jsou pro soudobého měšťana běžnými cíli.
Půvab kompaktního města tkví v tom, že přesun mezi denními aktivitami může být příjemným zážitkem bez stresu v dopravních zácpách. V kompaktním městě nejsme na autech závislí. Můžeme jimi samozřejmě jezdit, ale není to nutné a máme i jiné možnosti na výběr: jít pěšky, na kole, mopedu nebo městskou dopravou. Právě přehnaný individuální automobilový provoz je nepříjemným zdrojem hluku, špíny a nebezpečí na ulicích. Zahlcení osobními vozy vyhání obyvatele na předměstí a na kompaktní město vrhá stín nehostinnosti. Přitom je to právě naopak, sídelní kaše se ukazuje jako problematická, nikoli město. Rozvleklá sídelní kaše za městem způsobuje závislost na automobilu a jeho používání pak kompaktní město znehodnocuje. Je na něm totiž závislá. Kompaktní město automobil nepotřebuje, sídelní kaše bez něj neumí žít.
Představme si kompaktní město bez sídelní kaše okolo sebe. Představme si kompaktní město, které odpovídá našemu městskému životnímu stylu. Představme si kompaktní město, které pěšky přejdete za půl hodiny a za jehož hranicí je nádherná příroda. Představme si kompaktní město ohleduplné k životnímu prostředí. Představme si kompaktní město, které uspokojí všechny naše soudobé nároky. Představme si město, které šetří místem, a tudíž neplýtvá penězi městské pokladny. Představme si kompaktní město, kde se nebudete bát o svoje děti. Představme si kompaktní město plné nádherných veřejných prostranství a krásných veřejných staveb. Představme si kompaktní město plné úžasných zahrad a parků, alejí a promenád.
Vím, je to jen neuskutečnitelný ideál. Je to jen sen. Je to sen o městě, které nikdy nevznikne. Může se však podařit kompaktně vystavět či zpevnit alespoň část města, tedy čtvrť, která má v organismu města jistou nezávislost. Příklady z poslední doby ukazují, že sen o kompaktních městech se zdá stále více lidem.
Pavel Hnilička, 25.3.2011
Kompaktní město: skupinová výstava a prezentace v galerii 4AM Fórum pro architekturu a média v Brně