To ignite a spark in pupils: as Pavel Hnilička sees teaching at the Academy of Arts, Architecture and Design in Prague2015 (in Czech) Devadesátá léta byla ve znamení rozjezdu podnikání a počátků kapitalismu. Ještě jako student jsem nastoupil na praxi k Luboši Zemenovi do ateliéru 4DS. Já se učil na ČVUT a on na UMPRUM a to už se společníky studenty startovali svů... |
The Prague building regulations are ready for the second round of negotiations2014, BULLETIN ČKA 1/14 (in Czech) Text Pražských stavebních předpisů prošel prvním kolem připomínek, ve kterém bylo podle legislativních pravidel Magistrátu hl. m. Prahy obesláno všech 32 odborů magistrátu a Městská policie. Celkem přišlo přes 300 připomí... |
Recommendations for building insulationBULLETIN ČKA 3/17 (in Czech) Článek je reakcí na realizaci necitlivého zateplení historické školní budovy v Kamenných Žehrovicích. Protože se bohužel nejedná o ojedinělý případ, připravil Pavel Hnilička ve spolupráci s ČKA doporučení postupu zateplování staveb. Stěny Více |
New Prague General Technical RequirementsAn article from June 4th, 2012 (in Czech) 2012 Na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy bylo na jaře roku 2012 zřízeno nové pracoviště pro územní a stavební standardy, které má na starosti přípravu novely pražských OTPP (vyhláška č. 26/1999 Sb. o obecných technických požadavcích ... |
Number of stories of urban buildingsNumber of stories of urban buildings: Architekt, 4/2006, p. 33 (in Czech) Umíme dnes stavět města? Ač si většinou myslíme, že ano, stavíme většinou jen jakousi sídelní kaši, rozbředlou nízkopodlažní zástavbu, která není ani městem, ani vesnicí, natož ... |
The dream of a compact cityCompact city: group exhibition in gallery 4AM in Brno, 2011 (in Czech) Kompaktní město je městem krátkých vzdáleností. Vše, co potřebujeme, máme po ruce a můžeme obejít pěšky. Kompaktní město je pohodlné a příjemné k životu. Dávno pryč jsou ... |
How to set rules for construction? Comparison of Prague and world capitalsPavel Hnilička, January 17th, 2013 – contribution to the proceedings (in Czech): Profesor Dietmar Eberle na škole ETH v Curychu došel k zajímavému postřehu. Všiml si, že myšlenky, které se na škole architektury diskutují, se obyčejně po nějakých 20 letech dostanou do praxe. Přál ... |
Housing in 2015Housing in 2015: Lidové noviny, přiloha Pátek, vol. 1, 7/1/2005, p. 15 (in Czech) Navrhování a stavění domů vyžaduje určitý výhled do budoucnosti. Dům není krátkodobou záležitostí a plánuje se pro čas, který teprve přijde. A tak je architekt chtě nechtě futurologem. Musí ... |
A trapA trap: Lidové noviny, příloha Pátek, vol. 49, 9/12/2005, p. 4 (in Czech) Pár let po sametové revoluci si pan František uskutečnil svůj dávný sen. Vydělal peníze, vzal si půjčku a postavil si svůj vlastní rodinný dům. Pozemek si vybral na jihozá... |
Svojetice wants to break free from the urban sprawlSvojetice wants to break free from the urban sprawl: Moderní obec, January 2012, page 35 (in Czech) |
A city in the countryside or rather a “city landscape”?Cities in landscape or rather a „city-scape“?: conference in Luhačovice, Days SZKT 2008 (in Czech) Co je dnes krajinou? Vyslovíme-li slovo krajina začnou nám na mysli tanout obrazy. Možná trochu idylické a romantické. U nás to budou mírně zvlněné svahy s poli a loukami, remí... |
Program for the restoration of suburban agglomerationsSuburban agglomerations renewal programme: ASB – Architektura Stavitelství Byznys, 4/2008, p. 66-68 (in Czech) Co je to sídelní kaše? |
My studying at ETH ZürichStudies on ETH Zurich: ERA 21, Zahraniční školy očima českých studentů, 1/2006, p. 61-62 (in Czech) O absolvování pražské fakulty architektury ČVUT jsem na plný úvazek pokračoval v práci atelieru, kde jsem předtím vypomáhal jako student. Ač s diplomem v ruce, nemohl jsem se ... |
Gion Antoni Caminada in PragueGion Antoni Caminada in Prague: ERA 21, 3/2005, p. 6 (in Czech) Letos v březnu přijal pozvání od občanského sdružení Kruh architekt Gion Antoni Caminada a přednesl v rámci cyklu “Napříč švýcarskou architekturou” svůj příspěvek pod názvem: “Hledání na periférii – ... |
How I became a Brno pedestrianMladá Fronta PLUS, Co vidí hosté na domácím hřišti (David Nesnídal), 48/2005, p. 42-44 (in Czech) Tak jsem se stal na chvíli brněnským chodcem. Ne že bych byl v Brně poprvé, ale tentokrát mi jako návštěvníkovi odjinud byla dána ú... |
The single-family home phenomenonThe single-family home phenomenon: Literární noviny, ročník XVI, vol.40, 3/10/2005, p. 9 (in Czech) Nahodilé rozesetí rodinných domů postrádá významy, ke kterým by se jeho obyvatelé mohli vztahovat a brát je za vlastní a sobě blízké. Než se pustíme do úvah o stále ... |
Population density as a question of the housing qualityPopulation density as a question of the housing quality: ERA 21, 4/2003, p. 43 (in Czech) Exodus na předměstí Prostorové bujivé rozpínání měst do volné krajiny (tzv. urban sprawl) se dnes již stalo běžným jevem. Okolí většiny měst v rozvinutých zemích ... |
Suburban agglomerations renewal programme: ASB – Architektura Stavitelství Byznys, 4/2008, p. 66-68 (in Czech)
Co je to sídelní kaše?
Poprvé v lidské historii žije většina obyvatel ve městech a na předměstích. V Evropě bude v příštích desetiletích takto žít dokonce 80 až 90 % populace. Sídelní kaše, kde se nové přírůstky odehrávají, již zasáhla i Českou republiku a postupně zaplavuje okraje všech měst. Jedná se o velmi řídkou zástavbou, která se nekompromisně rozlévá do krajiny. Volných míst ubývá a nové osídlení zabírá stále rozlehlejší plochy předměstí větších i menších měst, jejichž historická centra se v ploše obce stávají jen malou tečkou uprostřed beztvaré záplavy hypermarketů, překladišť, kolonií rodinných domků, dopravních staveb, drátěných plotů a zpustlých území nikoho. Přibývá rozbitých ploch bez života, jež nejsou městem ani vesnicí, natož volnou krajinou. V severní Americe, kde se sídelní kaší nejvíce rozlila se tomuto problematickému jevu říká „urban sprawl“.
V čem je sídelní kaše nebezpečná?
Sídelní kaše je energeticky nejnáročnějším způsobem výstavby lidských sídel a tím je bezpochyby v rozporu s principy trvale udržitelného rozvoje. Sídelní kaše segreguje sociální skupiny, je nespravedlivá v rozdělování veřejných rozpočtů, ohrožuje zdraví obyvatel, způsobuje dopravní problémy, ničí veřejné prostory a v neposlední řadě ztěžuje až téměř znemožňuje tvorbu místa. Rozvoj sídelní kaše má pravděpodobně vliv na klimatické změny a způsobuje závislost na automobilu jako jediném možném dopravním prostředku. Tím si nárokuje přísun paliv a nepřímo ovlivňuje boj o ropné zdroje.
Proč je dobré sídelní kaši zahustit?
Zahušťování sídelní kaše může zlepšit současná předměstí, vrátit život veřejným prostranstvím, připravit podmínky pro zdravý rozvoj kompaktních čtvrtí, s dostatkem parků a zeleně, kde se mohou vedle sebe prolínat různorodé aktivity. Mohou tak vzniknout místa, kde lidé mohou zároveň bydlet, pracovat a trávit volný čas, místa, která jsou pro budoucí generace trvale udržitelná. Nové domy mohou nabídnout kvalitu bydlení rodinných domů a zároveň nabídnout kvality městského prostředí, kde je v dosahu pěší chůze většina denních potřeb, kde se dobře jezdí na kole a děti si mohou venku bezpečně hrát. Zahuštění sídelní kaše dovolí rozvinout systém veřejné dopravy a zpřístupní volnou krajinu za městem.
Jak docílit zahuštění sídelní kaše?
V naší zemi se problém suburbanizace ignoruje a mnozí o něm vůbec nevědí a rozvoj sídelní kaši dokonce podporují. Prvním krokem je nutně porozumění tomu, co se skutečně na předměstích odehrává. Problém je komplexní a vyžaduje soubor opatření v mnoha rovinách. V rovině legislativní je dalším krokem oprava předpisů, které sídelní kaši podporují. Je to například současný stavební zákon, vyhlášky o obecně technických předpisech na výstavbu a většina územních plánů. Předpisy nesmí bránit výstavbě ve městech a vyhánět tak stavebníky za město na zelenou louku (greenfields), ale naopak podporovat městskou výstavbu na tzv. brownfields. Stěžejní roli ovšem hraje vlastní politika měst a obcí, které mohou sídelní kaši nejvíce ovlivnit podporou rozvoje svých intravilánů. Sídelní kaše však bují přes hranice katastrů a tak nezbývá, než hledat společná řešení na úrovni krajů.
Jaká je reakce na sídelní kaši v Evropě?
Komise EU uvádí v dokumentu „The Green Paper of the urban environment“ z roku 1990: „Rozvoj předměstí je vnímán jako hrozba fungujících měst a spokojeného života v nich. Vzhledem k absenci veřejného života, nízkému počtu kulturních aktivit, vizuální jednotvárnosti a časovým ztrátám při dojíždění je periferie vnímána jako neúspěch.”.
Zpráva evropské agentury pro životní prostředí uvádí ve zprávě z roku 2006 „Urban sprawl in Europe – The ignored challenge“ (EEA Report No 10/2006): „K rozrůstání městských aglomerací dochází tehdy, pokud tempo změny využití půdy je vyšší než tempo populačního růstu. Podle uvedené zprávy byla urbanizována již více než čtvrtina území Evropské unie. Evropané se dožívají vyššího věku a většina z nás bydlí samostatně, čímž vytváříme vyšší nároky na životní prostor. Cestujeme na delší vzdálenosti a spotřebováváme více statků. V období od roku 1990 do roku 2000 bylo v Evropě zastavěno více než 800 000 hektarů půdy. To odpovídá trojnásobku rozlohy Lucemburska. Pokud se tento trend bude prosazovat i nadále, rozloha našich měst se v horizontu o něco málo více než sto let zdvojnásobí.“
Pavel Hnilička
Program na obnovu předměstských aglomerací: ASB – Architektura Stavitelství Byznys, 4/2008, str. 66-68